ad:O slepotě komunální saně
ad:“O slepotě dvouhlavé ústecké saně“
V úvodu odpovědi na reakci J. Doubravi bych chtěl ÚD poděkovat za zprostředkování výměny protichůdných občanských názorů. V situaci, kdy politici novinářům svázali tak zvaným náhubkovým zákonem ruce, je to ze strany vedení Deníku počin, ve kterém si okleštěná demokracie musí doslova lebedit. Veřejná diskuse je nepochybně lepší, než v retro hadrech z konce třicátých let minulého století za pochodu vyřvávat, že se nikdo s nikým bavit nebude.
Starosta Telnice, komunista Doubrava, mě přirovnává k jedné z hlav dvouhlavé saně, která se místo pojídání panen živí bránění přítoku peněz z EU.Využiji jeho reakce k tomu, abych jednou pro vždy vysvětlil čtenářům ÚD, že hledá nepřítele tam kde není. Do diskuse kolem rekonstrukce muzea jsem vstoupil z toho důvodu, že bytostně nesouhlasím s tím, aby byl člověk za legitimní názor opět pasován do role veřejného škůdce. Druhá hlava ústecké saně Kubín došla na základě posloupných cenových dějů a k nim doprovodných prohlášení, světe div se, z dílny vedení města, k určitému logickému závěru a v duchu demokraticky přijatého jednacího řádu se ho pokusila prosadit. I kdyby čert na koze jezdil, nedokáži v tomto konání najít ani náznak chování údajného nepřítele ústeckého lidu. Doubrava navrhuje řešení, které bych, pokud se budu držet jim nastavené pohádkové nadsázky, očekával od hloupého Honzy. Podpisem se de jure zavázat k ceně za zhotovené dílo a až pak kontrolovat, jestli jsem nenaletěl, lze možná jen v pohádkách. V reálném životě musíme být chytřejší než nositel tohoto návrhu. Jakoby J. Doubravovi sám ďábel Solfernus našeptával: "Jardo, využij možnost přihřát si svoji starostovskou polívčičku. Ať lidé uvěří, že jen veřejný škůdce má zájem dívat se vám politikům pod pokličku." Kdo jiný než podlý čert by nekalkuloval s tím, že obtížní lidský červ nebude mít čas u veřejných zakázek stát a kontrolovat každé kopnutí, či fůru cihel.
Jak Doubrava došel k názoru, že jsem pro odmítnutí peněz z EU, nevím. Dovolím si expresivně podotknout, že jsem naopak pro, abychom evropskou pokladnu podojili smysluplnými a poctivými projekty, jen co to půjde. Za evropskými penězi vidím práci, mzdy a kupní sílu obyvatel, z které mají profit živnostníci a podnikatelé. K čemu mi však jsou mé zásady, když mě za ně dvacet roků po revoluci ideový milovník demokratického centralismu komunista-Severočech Doubrava, po vzoru Kojzarovského Rudého Práva nasazuje hlavu společnosti škodící saně. A jak bývá u fanatických komunistů, hledajících stůj co stůj nepřítele zvykem, samozřejmě tak činím v žoldu tajemných lobbistických skupin. Nepochybně z Wall Street. To však Doubravovi nestačí a opět jako poúnorový žalobce Úrválek odkrývá v KSČM vnitřního nepřítele v osobě slušného zastupitele Kubína,
Závěrem se musím částečně opakovat. Díky ÚD, který poctivě dává prostor všem, jsem si uvědomil, že když se vykonstruovaná saň bije v duchu upraveného pořekadla „on o koze, ale nám se hodí o voze“, tak to schytá zleva i zprava.