Veselo není. O to více je smutno.
Právnickou fakultu v Plzni v současnosti obchází strašidlo podvodně získaných akademických titulů. Nutno dodat, že pokud se toto podezření prokáže, byl by to pro akademickou obec kopanec do kotníku, který by naše alma mater složitě rozchodily. Tato kauza je názornou ukázkou, v jak nelogických kotrmelcích se v běžném reálném životě realizuje aplikace práva . Pravda. Právníci s potutelným úsměvem na tváří říkají, že právo nejde ruku v ruce se spravedlností. Když jsem však od bývalého ministra spravedlnosti, poslance Jiřího Pospíšila(ODS), kterého pokládám za slušného člověka, četl právní názor, který byl ovlivněn konzultací s právníky, jak obtížné, ba nemožné, je někomu zabavit akademický titul, byť by ho "student" nabyl neprávem, tak jsem toho názoru, že by potutelný smích měl vystřídat smích huronský. Důvodem k řádnému provětrání bránic je nepochybně srovnání nemožnosti odebrání akademického titulu s institutem zpětného odebrání sociálních dávek. K němu například dochází, když příslušný úřad zjistí(nahlášení sousedů), že ve své domácnosti úředně potvrzená samoživitelka trávila hodně času s přítelem. Aby však "legrace" nebylo málo, tak představa, že jí rozhodnutí o zpětném odebrání neoprávněně získaných peněz zašle vedoucí pracovník s akademickým titulem před jménem, jenž získal v rozporu s dobrými mravy, je doslova na selhání močových svěračů z nezastavitelného smíchu. Klasik říká, že nemusí být veselo, hlavně když není smutnou. Pokud si však člověk porovná, jak kvalitní jsme právní stát, hlavně z pohledu jednoho metru, tak dojde k názoru, že klasikovi nelze vyhovět . Veselo není. O to více je smutno.