Další názor na poplatky u lékaře.
7. 1. 2008
Kdo je větší podvodník?
V situaci, kdy různé nemoci dostávají různou nominální hodnotu, která nemocného přinutí být "zdravým", by politici měli opatrně zacházet s realitou. Za údajně základní cíl pacientů, vymýšlet si ze zištných důvodů vlastní anamnézu (hodit se marod), se považuje statistický výsledek kontrol dodržování léčebného klidu, který ukázal, že z dvousetisíc kontrol v roce 2007, nebylo na lůžku jeden tisíc simulantů. To je půl procenta. Co by za toto číslo daly nevládní organizace, které tvrdí, že veřejné zakázky jsou v průměru předraženy o 10 % . Půl procenta nepoctivých politiků je tak nedostižný sen. Co by za to daly finanční úřady, kdyby i počet daňových šibalů odpovídal tomuto číslu. Přesto, a nebo navzdory tomuto číslu, si někteří politici vzali údajnou masovou nepoctivost pacientů, jako munici k odstřelu nejzákladnějšího lidského práva , kterým je rovný přístup k léčbě. Někteří zákonodárci nepochopitelně zapomínají, že lidé s kterými musí žít, musí také žít s nimi, a tak mají právo kádrovat. Troufám si říct, že kdyby v poslanecké sněmovně bylo procentuálně míň přeběhlíků, než kolik je statistický výsledek zneužívačů nemocenské, tak by k politickému rozhodnutí na základě podvodného překrucování reality nedošlo. Jsem zvědavý kdo z nich přeběhne až se zjistí, že novou lidovou realitou se stane "hodit se zdravým" se všemi ekonomickými následky, které neléčené choroby přinesou. To by si však museli poctivě odpovědět na otázku: "kdo je větší podvodník".
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář