Kdybych byl hodně expresivní.
Kdybych chtěl být hodně expresivní, tak bych odstoupení J. Paroubka hodnotil v kontextu pořekadla o perlách, pohozených sviním.
Není sporu o tom, že v každé straně dochází k názorovým sporům, k hledání partnerů k většinovému rozhodnutí, ale i k nečekaným zvratům, či k sporným stranickým postojům. Spor bych vedl s každým, kdo by mi tvrdil, že je správné, když k tomu všemu dochází doslova v přímém přenosu. Transparentnost strany podle mého soudu nespočívá v nevynuceném praní špinavého prádla na veřejnosti, ale v zásadním postoji k stranickým tématům, která mají pozitivní celospolečenský dopad na lidi, které ČSSD z historického hlediska zastupuje. V kontextu všech informací, které se na mě o ČSSD valí ze všech stran, docházím k názoru, že státnické odstoupení J.Paroubka po vítězných květnových volbách, byť se vítěz voleb nemohl s asociálním pravicovým triumvirátem z logiky věci podílet na vládnutí, pojali mnozí členové ČSSD jako situaci, kdy je vše dovoleno a míra stranické oddanosti se tak neměří podle ideálů, ale podle intenzity mediálního kopance do přítele, který vadí příteli, jenž by chtěl určitou skupinu přátel ovládat. Nemám to nikde ověřeno, ale přesto předpokládám, že chtěl J. Paroubek svým odstoupením dát straně šanci, aby mohla, oproštěna od mediálních štvanic na jeho osobu, v klidu zhodnotit a využít politický prostor, který ji volebním vítězstvím vytyčil. V žádném případě není malý, neboť cílevědomě a hrdě vedená opozice, která svými argumenty narušuje údajná pravicová dogmata o revizi sociálního státu, může být dobře postaveným startovním blokem k větším politickým úspěchům. Kdybych chtěl být hodně expresivní, tak bych odstoupení J. Paroubka hodnotil v kontextu pořekadla o perlách, pohozených sviním. Nepřál bych si nic jiného, než aby byl můj občanský pohled důkazem o mé neschopnosti objektivně posoudit danou situaci. Jistě uznáte, že to nezáleží na mě.