Lepší už to nebude?
Americký film Lepší už to nebude, s Jackem Nicholsnem v roli spisovatele Melvina, je doslova instruktážní ukázkou, jak může vypadat státem stanovený standart, který ze svého povinného zdravotního pojištění bude mít zajištěný každý pacient. Důležitou zápletkou tohoto filmu je nemocný syn číšnice Carol, kterou hraje vynikající Helen Huntová. Nemoc syna je příčinou její nepřítomnosti v Melvinově oblíbené restauraci.Melvin se v chorobném strachu z nečistot vydá zjistit, proč jeho oblíbená číšnice nechodí do práce. Zjistí, že důvodem její nepřítomnosti je neléčená chronická nemoc jejího syna, neboť si jako číšnice nemohla dovolit zaplatit lepší zdravotní vyšetření, než které jí umožňovala její zdravotní pojistka. Bohatý Melvin svěřil jejího syna do péče svého lékaře, který ho po absolvování laboratorních vyšetřeních poměrně rychle uzdravil. O skončení utrpení celé její rodiny, která byla nemocí malého chlapce velmi zatěžována, tak rozhodla nadstandardní zdravotní péče, která by pro obyčejnou ženskou a její dítě byla jinak nedostupná. I zarytý pravičák si po shlédnutí tohoto filmu musí uvědomit, že do dostupnosti nejmodernější zdravotní péče nesmí promluvit solventnost pacienta. Solventnost by se podle mého názoru mohla projevit pouze v běžné společenské realitě, která nepohoršuje. V lepší stravě a v pobytu v luxusním nemocničním pokoji. Vše ostatní nás vrací do hluboké historie, která by nás měla poučit, neboť si lidé dokázali, a mnohdy nevybíravými způsoby, únosnou míru rovnoprávnosti zajistit. Nevidím jediný důvod otvírat Pandořinu skříňku naplněnou bojem generací za důstojný a solidární společenský řád. Úvahami o rozbití solidárního zdravotního systému nám politici naznačují, že nezodpovědně hledají klíče, kterými by tuto skříňku otevřeli.
Mám pocit, že tento romantický film, který mi posloužil při psaní mých arguumentů, končí polibkem hlavních hrdinů. Dovolím si tak ukončit i svůj článek a zároveń neodbočit od zdravotní tématiky. Chtěl bych politikům, kteří nerespektují historické souvislosti a přirozený lidský strach o život svůj a svých blízkých vzkázat, aby nám s úvahami o rozbití solidárního zdravotnictví políbili místo, které se běžně využívá k očkování.
Komentáře
Přehled komentářů
Předpokládám,že jste autorem polemiky v Deníku. Vaše reakce na moji kritiku je celkem věcná,byť jde opět troch mimo.Souhlasím,že Julínkovo vysvětlování reformy je špatné.Zatím co reforma je kopírováním toho co se jinde osvědčilo,osvěta se víc než nepovedla.V Rakousku či Švédsku zdůvodnily poplatky tak,že člověk který prevenci a péči o své zdraví (a třeba i neopatrné chození po sněhu)podcení si při placení uvědomí,že má být příště opatrnější.Co se týče různých úlev je to všude nastaveno jinak ale neumím si představit jak by u nás (v zemi kde sám sebe považuje za socku každý kdo nemá WC mísu z cibuláku a Porche mu na zahradě nehlídá lední medvěd) byla nastavena míra potřebnosti (Havel je důchodce a uklízečka z Tesca je výdělečná,17.letý syn ředitele ČEZu zdarma a 18.letá dcera té uklízečky platit..no nechám toho).
Jsem obyčejný důchodce,matka pocházela z Vídně,měl jsem tam i ve Švýcarsku příbuzné.Sám jsem žil dva roky po roce 1968 v Bavorsku,tak trochu vím,o čem mluvím.Tady mě mrzí hlavně to,že lidé obdivují úroveň tamního zdravotnictví ale nechtějí slyšet,co to stojí.Na závěr kuriozitku : strýc,konstrukér motorů u Sullzerů (Swiss) se odmítl svézt se sestrou na snowboardu s tím,že není pojištěn na zimní sporty a při úrazu by se nedoplatil.Ten by se, zazobanec jeden,divil co vše se za pár korun dá v naší (proti Švýcarsku asi bohaté) zemi pořídit. Omlouvám,se za zdržení,nejsem žádný fanda ani Julínka ani nikoho ale i přes tu neohrabanost je první kdo o nutných změnách nejen mluvil ale začal konat.Náprstek naprstekviktor@seznam.cz
Zdravotní péče
(Náprstek Viktor, 3. 12. 2008 17:48)