Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř.
21. 9. 2009
Je to týden co došlo k překvapivému obratu na naší politické scéně, kdy ČSSD ustoupila od většinové snahy politických stran dopracovat se k předčasným volbám a do politické reality vrátila řádný volební termín. Byl to obrat tak nečekaný, že jsem okamžitou reakci, bez obezřetného počítání do tří a bez prozkoumání názorů dotčených politických matadorů, raději zavrhl. Týden je dostatečně dlouhá doba, aby mé prsty na PC klávesnici neovládaly emoce.
Myslím si, že jsem udělal dobře.
V prvé řadě mne zaráží snaha personifikovat viníka, kterým je pro mnohé J.Paroubek, ačkoliv se podle všech indicií jednalo o kolektivní rozhodnutí ČSSD. Bylo tak stejně kolektivní, jako výrok Ústavního soudu. Stejně jako všechna politická rozhodnutí, neboť náš politický systém, jak pevně věřím, nic jiného neumožňuje.
Jsem si vědom, že rozhodnutí administrativy USA o zrušení záměru vybudovat v Brdech radar, byla v souběhu s našimi vnitropolitickými třenicemi časová náhoda. Nelze však tvrdit, že okamžitě nevyvrátila morální odsudky mnohých politiků a redakčních komentátorů, že se od dohodnutých smluv( v případě radaru dokonce podepsaných) neustupuje. Toto rozhodnutí bylo našemu premiérovi na poslední chvíli sděleno do nedůstojné králíkárny(jak panelové domy nazýval V.Havel) kolem jedné hodiny ranní, aniž by o něm naše vláda, poslanci, senátoři, včetně občanů státu, měla sebemenší tušení. To vše dokazuje, že politická rozhodnutí mohou, mají a mít budou vlastnosti otočky na obrtlíku. Automaticky je vyhodnotit jako špatná není fér, neboť nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř. Kdo z nás tak někdy neuvažoval. Je snad dokázáno, že se obě rozhodnutí, která ve svém názoru zmiňuji, touto poučkou neřídila?
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář