Říci obyčejným lidem, že oni vyníky nejsou, považuji za slušnost
3. 6. 2009
Kdyby se desetibojař vyjádřil v tom smyslu, že chce reformovat svoji přípravu, pak by to každý nepochybně vnímal jako snahu získat v součtu všech disciplín co nejvíce bodů. Když současný ministr financí Janota řekne, že chce reformu sociálních a mandatorních výdajů, pak to naopak znamená, že chce do této oblasti investovat co nejméně procentních bodů(peněz) ze státního rozpočtu. Snaha desetibojaře a ministra tak může mít společný výsledek. Zklamané soupeře. Zklamané sociálně potřebné. V jistém slova smyslu je radost z cizího neštěstí běžnou součástí sportu. Radost z neštěstí těch nejobyčejnějších z nás může mít jen asociální psychopat a pokud tací lidé existují(a oni prý skutečně existují), pak se dá předpokládat, že jim nastane vskutku veselé období. Stále více vyčerpaný rozpočet, kterému se v době krize nedostává životodárného oběživa se bude chovat jako predátor a v přeneseném slova smyslu se vrhne na nejslabší kusy, aby ty silnější mohli dál pokračovat v pastvě. V krizi se však objevuje i hodně otazníků. Pamatuji se, jak jsme v minulém režimu záviděli "těm na západě" vysoké mzdy, sociální benefity a důchody, které umožňovaly spokojeně žít. Dnes se prý ukazuje, že tento blahobit byl postaven na špatné ekonomické úvaze. Například bankrot General Motors měl údajně počátek v padesátých letech minulého století, kdy uzavřelo vedení automobilky smlouvu s odbory. Odbory přistoupily na relativně pomalý růst mezd výměnou za velkorysé penzijní a zdravotní zabezpečení. Automobil vyrobený General Motors je prý v důsledku těchto nákladů dražší o 1 500 dolarů. S těžkou koulí na noze se nedá utéci japonské a evropské konkurenci a Česká republika prý skončí stejně jako General Motors: její výrobky nebudou konkurenceschopné kvůli vysokým sociálním nákladům. Tyto informace jsem se dočetl. Pokud jsou pravdivé, pak by to signalizovalo, že za všechny ekonomické problémy světa může nenažranost obyčejných lidí v závislé pracovní činnosti. Jejich neochota si z podprůměrných mezd našetřit na mzdový výpadek při nemoci, na stáří, na léčení a studium svých dětí. Americké „krizové“ finanční produkty, které dnes představují „dluh“ ve výši 62 biliónů dolarů, či naše splácení stamiliard za bankovní tunely, prohrané arbitráže a podivné cenové veletoče při zadávání veřejných zakázek, jsou zřejmě jen přirozenou a neškodnou součástí tržního hodpodářství. Možná se pletu, ale ani současný ministr financí se o těchto, nebojím se použít výraz, zlodějnách hanlivě nevyjadřuje. Podle mne by měl. Říci obyčejným lidem, že oni vyníky nejsou, považuji za slušnost s kterou prý nejdál dojdeš. Ministr Janota (celá vláda) ví, že se na dlouhou cestu nevydal a tak mu je mravní poselství tohoto pořekadla zřejmě lhostejné.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář