Rozhodnout o svém osudu dostaneme šanci.
27. 3. 2009
„Pád vlády ublíží ekonomice. Teď budeme opravdu bráni jako Maďarsko. Průmyslu se tak může zhoršit přístup k financování,“ soudí šéf(lobista?) Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Musím se přiznat, že těmto větám nerozumím. Pokládám je za účelovou polopravdu. Platí snad pravidlo, že každé vyslovení nedůvěry vládě je cesta k horším hospodářským výsledkům? Platí snad pravidlo, že každá změna vlády je důvodem k negativnímu hodnocení ze strany ostatních zemí? Pokud ano, pak jsou všechny země nedůvěryhodné, neboť v každé čas od času vláda padne. Pan Míl tímto prohlášením odhaluje svůj vybraný jemnocit. Legitimní a demokracii ctící vyslovení nedůvěry vlády je podle něho hodno ruměnce ve tváři. Vytunelovaná republika díky legislativní pasivitě vlády a zákonodárců, včetně obohacení světového ekonomického názvosloví a termín tunel, stejný důvod k zrudnutí nedává? "Odplivne" si svět nad administrativou USA, která svojí regulační neschopností přiložila základní polínko do ohně ekonomické krize? Jsem si jist, že si pan Míl na presidenta Obamu při návštěvě Prahy s lacinou rétorikou o ostudě netroufne. Podle mého názoru z šéfa Svazu průmyslu a dopravy mluví obava z případných změn, které by k lidem, které zastupuje, nebyly tak přívětivé. Nebojím se napsat, vybraně štědré.
Je neoddiskutovatelné, že současná vláda dělala vše, aby oslabila pozici řadových zaměstnanců. Ať je to neustálá snaha o upravení Zákoníku práce k obrazu zaměstnavatelů, či snižování nákladů za zaměstnance, které jsou příčinou nižších příjmů státu a následně zvýšeného tlaku na nárůst finanční spoluúčasti pacientů. Ani ten nákup automobilu bez DPH, či jinou nominální úlevou, není řadovým zaměstnancům, narozdíl od právnických osob, umožněn. Ano. Pan Míl dělá jen svoji práci. To však podle mne není důvod k přehlížení řadových občanů, kteří krizi nezpůsobili. Pokud vyslovená nedůvěra vládě způsobí, že se začne více naslouchat obyčejným lidem potrestaných krizí, kteří stejně jako zaměstnavatelé touží, aby i jim stát z jejich peněz v těžké době garantoval důstojný a klidný život, pak by to byla nepochybně správná cesta, za kterou by se naše země rozhodně stydět nemusela. Jsem přesvědčený, že uklidněný člověk by ekonomice pomohl nesníženou spotřebou a nesmírně důležitým sociálním smírem.
I tak je chování pana Míla paradoxně hodno následování. Ukazuje, jak je důležité, možná dnes více jak jindy, myslet hlavně na sebe a svojí "sobeckou" volbou rozhodnout, jestli nám budou vládnout lidé ochranářsky myslící jen na vybranou skupinu lidí a nebo lidé, myslící na každého z nás. Možná už brzo dostaneme šanci o svém osudu rozhodnout.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář