S názorem Jana Zieglera nemohu souhlasit.
18. 8. 2009
S velkým zájmem jsem si přečetl článek Jana Ziglera "Nezneužívejme před volbami utrpení druhých." V žádném případě nezpochybňuji jeho historický exkurz do předválečné a válečné historie Lotyšska. V žádném případě nezpochybňuji věrohodnost jím popsaných zvěrstev, které se na civilních občanech Lotyšska dopouštěli vojáci Rudé armády. Přesto nerozumím jeho rozhořčení nad výzvou předsedy ČSSD Jiřího Paroubka směrované vůči šéfovi ODS Mirku Topolánkovi, aby z poslaneckého klubu Evropského parlamentu modří vyloučili lotyšskou stranu Za vlast a svobodu, která schvaluje pochody příslušníků SS Rigou. Pan Zigler si podle mého soudu neuvědomuje, že se píše rok 2009 a proto se nelze na historickou zkušenost Lotyška dívat pouze očima lidí, kteří v té době žili a už vůbec ne těch, kteří v boji po boku fašistů vidí kus Lotyšské historie, na kterou jsou podle mne neprávem hrdí, neboť ve stejné době Německo okupovalo i naší republiku. Z mého pohledu se tak Lotyši přidali na stranu agresora v boji proti agresorovi jinému. Polopaticky řečeno. Němci údajně Lotyšům dali pokoj. Stejně velkorysí však vůči jiným národům nebyli a vlastně ani k Lotyšům samotným, kterým Sověty uzmutou státnost nevrátili. Lotyši o zvěrstvech Německa na jiných národech museli v roce 1941 vědět i když pan Ziegler naznačuje něco jiného. Proto si myslím, že by se Lotyši ze své historie měli poučit a v žádném případě by neměli oslavovat ty její části, které jsou mírně řečeno sporné. Dnešní Lotyši vědí, čeho se nacisté na národech celého světa dopustili a nepochybně vědí, kolik obětí muselo padnout, zvlášť na straně Sovětského svazu, aby tato zrůdná ideologie byla poražena. Pochodovat v roce 2009 v uniformách neonacistů za souhlasu politické strany , která sedí v Evropském parlamentu, je pohrdání oběťmi fašistické ideologie a hrdinstvím lidí, kteří položením svých životů vystavěli základy k tomu, aby se v roce 1991 právě Lotyši mohli osamostatnit a vzít osud své země do vlastních rukou. Neuvědomovat si to, znamená otevírat staré rány. Neuvědomovat si to, znamená dát prostor těm, kteří nemají pozitivní vize do budoucna. Neuvědomovat si to, znamená návrat k řešením, které zavedly svět do světové války.
I když v roce 1 9 5 2 přijal Kongres Spojených států amerických usnesení, ve kterém konstatoval, že v případě Pobalťanů nelze považovat členství v SS automaticky za zločinné, tak je naší povinností postavit se proti všem, kteří toto usnesení mylně považují za legalizaci pochodů Lotyšských neonacistů. Jsem přesvědčený, že právě toto jsou důvody, které J.Paroubka vedly k tomu, aby ODS upozornil na lotyšskou stranu Za vlast a svobodu, která těmto pochodů dodává statut evropské legitimity. J.Paroubek se tak podle mého soudu nevyjadřoval k Pobaltí, pouze varoval před oslavou sil, které v minulosti připravily světové národy o samostatnost a svobodu. Já mám z těchto stále sílících tendencí, podle mého soudu, oprávněný strach a tak svoji výzvou J. Paroubek mluvil i za mě. Nemám důvod se domnívat, že jsem jediný řadový občan, který má z jakýchkoliv projevů neonacistů kdekoliv na světě strach.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář