Za globální krizi jsou odpovědní konkrétní lidé.
Vážím si reakce pana Lorence na můj čtenářko-reportérský názor na globální finanční krizi. Zároveň mne mrzí, že se pan Lorenc nevěnoval dostatečně mému textu. Zřejmě pro slzy, které mu vytryskly předsilvestrovským smíchem. Reaguje na myšlenky, které jsem do článku nevkládal. Zářným důkazem nepochopení mých slov je polemika v mém článku s nevyřčeným názorem , že přírodu zplundrovala poslední dvě desetiletí. Dovolím si tak s reakcí pana Lorence polemizovat.
Rozhodně nesdílím jeho sebemrskačské přesvědčení, že za globální krizi může každý z nás. Své přesvědčení opírám o názor laureáta Nobelovi ceny Josepha Stiglitze, jenž vytvořil analýzu vysvětlující příčiny selhání ekonomiky USA, která sebou následně strhla zbytek světa. V této analýze jmenuje i konkrétní viníky. Jedním z nich je šéf Federálního rezervního systému Alan Greenspan. Ač jsem ekonomickou vědou nepolíben, došel jsem z jeho textu k přesvědčení, že hlavní příčinou byla absence regulátorů finančního trhu v USA. Sám Alan Greenspan to během slyšení na Capitol Hill přiznal, když souhlasil se slovy kongresmana Henryho Waxmana: "zjistil jste, že váš světový názor, vaše ideologie, byla špatná; že nefungovala". Špatným názorem podle kongresmana bylo Greenspanovo přesvědčení, které přetavil ve smrtící realitu, že bankovní systém není třeba regulovat(kontrolovat). V celé analýze jsem nenalezl jedinou oporu pro argumenty pana Lorence. Pokud jsem použil termín globální nenažranost, tak jsem tím myslel úmyslné zavírání očí odpovědných lidí všehomíra, kteří však z cílené slepoty měli profit.
Nejtěžší následky této krize ponesou obyčejní občané a ne viníci. V této souvislosti jsem si dovolil poukázat na naši občanskou pasivitu. Expresivně jsem ji přirovnal k opaku evolučního vývoje. Nejsem první, ani poslední, kdo občanskou pasivitu přirovnává k ohýbání hřbetu. Karel Kryl šel v tomto směru ještě o kousek dál a tento jev nazval "rytím drškou zemi". Považoval jsem za svoji povinnost na tento smutný fakt čtenáře Deníku upozornit. A to proto, aby nevěřili lidem, kteří tvrdí, stejně jako pan Lorenc, že být sociálním klientem je tak snadné a bezpracné. Být sociálním klientem je naopak trest a nic na tom nezmění fakt, že se najde malá skupinka lidí, která se v něm naučila žít. Národohospodářské škody, které tím společnosti přináší, jsou pověstnou jehlou v kupce sena, pokud je srovnám s následky současné světové krize a tuzemských ekonomicko- tunelářských aktivit, které, světe div se, platíme stejně jako sociální solidaritu ze svých daní, což panu Lorencovi nepochopitelně nevadí.
Naopak! Beztrestně krást ve velkém je tak snadné a bezpracné a tak je povinností slušného člověka stát na straně nevinných. Ne však bezbraných. Ze slov pana Lorence mám pocit, že každý stojíme na jiné straně. Snad je to jen tím, že jsem si jeho slova vykládal nesprávně.
František Štván
Komentáře
Přehled komentářů
Prostě se uplatňuje známý scénář privatizace zisků a nacionalizace ztrát a dluhů.
Oddělování ziskových částí je módou pravicové politiky, která se za vidinou zisku snaží vytunelovat vše, co státu a občanům přináší pozitiva. I každé JZD s přidruženou výrobou financovalo svůj nevýdělečný zemědělský provoz samo. Dnes zemědělci přidruženou výrobu nemají a zemědělskými dotacemi z našich daní přes EU financují svůj provoz. Podobně to pokračuje ve všech sektorech ekonomiky - od zdravotnictví, přes nynější krizi v bankovnictví, až po dnešní situaci v železniční dopravě.
Ukazuje se, že kapitalismus je tu jen pro někoho. Pro někoho jsou zisky a pro ostatní ztráty. On by už vlastně ten kapitalismus dávno zkrachoval (recese v západní Evropě na konci 80. let, růst zadluženosti USA) bez toho, že Gorbačov rozpustil východní blok a umožnil tak velkou hospodářskou loupež Západu vůči bezbrannému Východu.
My jsme ji přečkali vcelku se zdravou kůží, ale nyní se ukazuje, že když jsme přečkali loupež, svezeme se s pádem Západu.
zisků a nacionalizace ztrát a dluhů
(zdena, 6. 1. 2009 22:40)